Montessori pedagogika

Pedagogika Marie Montessori se vyvíjí již celé století. Tvoří ucelený a propracovaný vzdělávací systém, který respektuje učení dítěte založené na jeho přirozené vnitřní motivaci - zvídavosti a touze poznávat něco nového. Jde o výchovu podle pravidel, na jejichž vytváření se děti podílejí. 

Montessori pedagogika je výukový systém založený na přirozeném podněcování dětí k osobnostnímu rozvoji, které nejlépe ilustruje hlavní heslo Montessori pedagogiky: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Maria Montessori k němu dospěla na základě svého rozsáhlého - ze začátku lékařského - výzkumu a praxe s dětmi.

Nejdůležitější hesla v Montessori metodě výuky a výchovy jsou bezpečnost, samostatnost, spolupráce, ohleduplnost, ticho, klid a láska.

“Vědecké pozorování dokázalo, že vzdělání není to, co dává učitel; vzdělávání je přirozený proces, který si spontánně vytváří lidský jedinec. Nezíská se posloucháním slov, ale zkušenostmi s prostředím a překážkami. Učitelé mohou být jen nápomocni té velké práci, která se děje. Takto se stanou svědky rozvinutí lidské duše a člověka, který nebude obětí událostí, ale bude schopen jasné vize, aby mohl řídit a formovat budoucnost lidské společnosti.“ Marie Montessori

Základní principy

  1. Pomoz mi, abych to dokázal sám. – Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo na Marii Montessori, se stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem dospělých je to, aby dítě vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti, vrůstalo do světa, jenž jej obklopuje.
  2. Respektování senzitivních (citlivých) období. – Senzitivní období je doba, v níž je dítě obzvláště citlivé a připravené pro získávání určitých dovedností. Dítě v takovém období přirozeně hledá možnosti, jak své schopnosti a dovednosti zdokonalovat (např. batole, jež se snaží chodit, nebo předškolák, jehož začnou zajímat písmenka, a ptá se, co je kde napsáno). Dítě se v takové chvíli učí přirozeně, z vlastní vůle, ba přináší mu to velikou radost. Není-li tohoto období využito, senzitivita se zmenšuje či zaniká. Později se dítě danou věc nebo činnost učí s většími těžkostmi, menší radostí, ba dokonce a žel často pouze z donucení.
  3. Připravené prostředí, ve kterém se dítě učí, vychází z vývojových potřeb, senzitivního období zájmu a soustředěné pozornosti dítěte. Pomáhá dětem učit se kontrolovat vlastní práci. Jeho součástí je konkrétní výukový materiál i vědomý učitel – průvodce. Vše společně podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu zafixovat si správné pracovní návyky i vytvářet svůj vlastní úsudek. Speciálně vyvinuté pomůcky usnadňují pochopení nových jevů, ale také zásadní měrou přispívají k hlubšímu a trvalejšímu uchování nově nabytých zkušeností a vědomostí.
  4. Role učitele jako průvodce -  je v nenápadném vedení a taktní pomoci, neporovnává individuální rozdíly vědomostí a dovedností mezi dětmi.
  5. Práce ve věkově smíšených skupinách učí děti komunikaci, empatii a ohleduplnosti. V roli pomocníků i prezentátorů si děti ověřují a utužují své znalosti a dovednosti.
  6. Možnost volby / podle pravidel / učí dítě samostatně se rozhodovat a být odpovědné za své konání.
  7. Koncentrace. – Má-li dítě přístup k tomu, co v daném období potřebuje, pak je prací zaujato natolik, že je schopno se soustředit intenzivně a dlouhodobě. Koncentrace je základem učení.
  8. Dítě je tvůrcem sebe samého. – Ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty a ovlivňují jej lidé v blízkém okolí, přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání.
  9. Práce rukou / rukama je základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči. – Je třeba vycházet z konkrétních poznání a manipulací s věcmi. Proto se děti v Montessori školách i školách učí vše na názorných pomůckách, které si mohou vzít do ruky / do rukou.
  10. Celostní učení. – Vzájemné působení tělesných a duševní aktivit se promítá do procesu učení.

Vzdělávací koncepce Montessori umožňuje uplatňovat současné moderní trendy v oblasti vyučování - skupinovou práci, projektové vyučování, globální výchovu, problémově orientované vyučování, metody kritického myšlení. Systém výuky umožňuje rozvoj všem dětem – s různorodou mírou talentu a pracovního tempa v jednotlivých oblastech vzdělávání.

Dr. Maria Montessori
Maria Montessori se narodila v Itálii v roce 1870 a byla lékařkou (první ženou-doktorkou medicíny v Itálii), matematičkou a bioložkou, jež na základě svého rozsáhlého výzkumu a především vlastní praxe změnila pohled na to, jakým způsobem se děti učí a rozvíjejí. Její výzkum začal na dětech mentálně retardovaných; avšak poté, když všechny takové děti měly v závěrečných zkouškách lepší výsledky, než byl průměr v celé Itálii, začala se zabývat tím, co by teprve mohla dokázat s dětmi, jež nemají takto ztížené osudové životní podmínky. Více najdete např. ve Wikipedii.

Montessori pedagogika ve světě
Montessori pedagogika se nejdříve začala šířit na začátku 20. století v Itálii – rodném místě Marie Montessori. Fašistický vůdce Mussolini byl nejdříve nadšen výsledky žáků, ale poté, co zjistil, že lidé v tomto systému vychovávaní se nedají lehce nebo nikterak zmanipulovat fašistickou propagandou, nechal ukončit veškeré aktivity související s Montessori pedagogikou.

Montessori pedagogikou si ve světě prošli kupř. princové William a Harry z anglické královské rodiny, Larry Page a Sergey Brin – zakladatelé Googlu, kteří mnohé z Montessori pedagogiky zavedli i ve své firmě (např. nesoutěžní atmosféra či důraz na prostředí, v němž lidé pracují), Mark Zuckerberg – zakladatel Facebooku, Bill Gates – zakladatel Microsoftu, Andrew Lloyd Webber – hudební skladatel, … A nespočetné množství zdánlivě „obyčejných“ lidí působících nyní v nejrůznějších odvětvích.

Další informace můžete nalézt např. na

Montessori pedagogika v České republice
V meziválečné době u nás probíhalo mnoho aktivit směřujících k reformě vzdělávání, ale byly zastaveny fašisty (na některých místech byly knihy o Montessori pedagogice i páleny), a komunisté v nich také neměli zájem pokračovat, neboť rakousko-uherský systém, který vídáme v mnoha školách ještě dnes, napomáhal propagandě-výchově poslušných občanů, navíc byl (je) jednoduše ideologicky kontrolovatelný. Proto se u nás různé alternativy začínají "uchytávat" nebo systematicky rozvíjet až po tzv. sametové revoluci na konci 20. století (po Listopadu 1989), čili takřka sto let poté, co Maria Montessori prezentovala své myšlenky světu.

V současnosti je v České republice okolo stovky Montessori mateřských a základních škol.

„V dítěti leží osud budoucnosti. Kdo si přeje úspěšnou společnost, musí chránit dítě a pozorovat přirozený způsob jeho jednání. Dítě je tajuplné, silné a obsahuje v sobě tajemství lidské povahy. Kdo si přeje následovat moji metodu, potřebuje pochopit, že nesmí uctívat mne, ale sledovat dítě jako svého učitele.“
(Maria Montessori)

Menu

Napište nám

RYCHLÁ NAVIGACE:

ŠKOLKA

meruzalka.jpg

VZDĚLÁNÍ